V Divadle Na Prádle o svobodě motýlů
Redakce portálu KrasoVhled bude dnes večer svědkem divácky velice úspěšného představení ... i motýli jsou volní, patřícího do repertoáru pražského Divadla Na Prádle. Recenzi "prádelního" zpracování romantické komedie Motýli známého dramatika Leonarda Gershe vám přineseme již zítra!
láfstory, kterou svět ještě něviděl
Tímto mottem je uvedena anotace hry přímo na stránkách Divadla Na Prádle, které se jako další pražská divadla (uveďme např. Divadlo Na Fidlovačce nebo Divadlo Palace, pozn. red.) inspirovala původní hrou Motýli Leonarda Gershe, jejíž první premiéra se odehrála v roce 1969 na Broadwayi. Divadlo Na Prádle dále stručně nastiňuje "motýli" jako příběh o nelehkém dospívání, osamostatňování a lásce rámcově zasazený do doby přílivu vlny hippies.
Pokud bychom měli děj hry doplnit o pár rozvitějších vět, pak zde rádi zveřejníme anotaci nalezenou na portálu cityout.cz, která praví:
Komorní příběh mladého talentovaného klavíristy Dona a začínající herečky Jill se odehrává na počátku léta v New Yorku. Don, ve snaze vymanit se z přehnané péče své milující matky, se jednoho dne rozhodne postavit se na vlastní nohy a odstěhuje se do garsonky v „bohémské“ čtvrti… Vlastní děj začíná o měsíc později, kdy se v jeho sousedství ubytuje Jill: temperamentní a svérázná dívka s hereckými ambicemi a bohatými životními zkušenostmi. A je to právě ona, kdo pomáhá nesmělému Donovi, aby se podíval na svět i „jejíma očima“. K dramatickému střetu dojde v okamžiku, kdy do děje nečekaně vstoupí paní Bakerová, Donova maminka - a o několik hodin později i bývalý Jillin milenec Ralph Austin. Zdá se, že Don se nakonec vrátí domů… Jenomže tématem Motýlů není jen přirozená lidská touha po lásce, porozumění a volnosti, ale i naděje… (více ZDE).
Gershe není Shakespeare a přesto je nadčasový
Ze školních lavic jistě všichni dobře známe notorické poučky o nadčasovosti a nesmrtelnosti Shakespearových děl, jejichž náměty tématicky přežívají dodnes. Ačkoliv Gersher není Shakespeare, dá se o nadčasovosti jeho Motýlů hovořit ve stejném duchu. O tom je přesvědčen i režisér jejich "prádelního" zpracování, Karel Smyczek: "řeknete si, že jde o současný text. Ale Leonard Gershe ho napsal před více než třiceti lety a hru tak situoval do období začátku postupného odeznívání hlavní vlny hippies. A to jsme chtěli respektovat. Myšlenkově i pocitově je to podstatné především pro postavu dívky Jill (byť je to u ní někdy póza). Určitá odvázanost, bezprostřednost i vztah k volné lásce mají dneska, alespoň se domnívám, poněkud jiný obsah. A možná je v tom ale ode mne také kus nostalgie na vlastní mládí… Tento dobový rámec připomínám proto, že upřesňuje ono setkání dvou světů, v němž se Jill a Don „rozkoukávají“. Já doufám, že se nám to podařilo vyjádřit milou formou".
Na recenzi toho, jak se Karel Smyczek popasoval s nadčasovými motýli Leonarda Gershe, se na portálu krasoVhled můžete dočíst JIŽ ZÍTRA!
hrají: a. kulovaná / m. doležalová, l. král, j. smutná a j. saic
překlad: ivo t. havlů
hudba: petr malásek
režie: karel smyczek
Text: Andrea Vašáková/cityout.cz/Divadlo Na Prádle
Foto: Divadlo Na Prádle