Mucha se po letech vrací ke svým kořenům. Díky Ivanu Lendlovi.
Včera se v prostorách pražského Obecního domu uskutečnila tisková konference k dlouho očekáváné výstavě IVAN LENDL: ALFONS MUCHA, která je právem označována za kulturní událost tohoto roku. Na dobu čtyř měsíců se prostory Obecního domu promění v centrum vrcholu české secese. Ve světové premiéře je zaplní díla malíře Alfonse Muchy. Sbírka více jak 150 artefaktů složená z plakátů, dekorativních panó, předmětů denní spotřeby, kalendářů a pohledů, kterou zkompletoval legendární tenista Ivan Lendl, bude lákat návštěvníky od 10. dubna až do konce července.
Více fotek z výstavy najdete ZDE.
Unikátní expozice Alfonse Muchy, jenž se sám výrazně podílel na výzdobě Obecního domu, představuje dosud nejkomplexnější přehled jeho tvorby, zahrnující autorovo české, francouzské i americké období. Praha Muchovu výstavu přivítá díky umělecké vášni Richarda Fuxy, předsedy správní rady Nadačního fondu Richarda Fuxy, který v současné době sbírkou disponuje. I přesto, že byly secesní skvosty z Lendlovy sbírky již před Prahou vystaveny v Tokiu a Paříži, nikdy se nejednalo o tak ucelené dílo, jako je tomu v případě výstavy v Obecním domě.
Lendlova sbírka podpořena předními odborníky
Za touto uceleností stojí nejen Lendlův výjimečný vztah ke své vlasti, ale také - a hlavně - úsilí hlavní kurátora výstavy Jacka Rennerta. Poté, co se Ivan Lendl seznámil s Muchovým synem Jiřím, bylo dalším důležitým mezníkem pro jeho sbírku právě setkání s Jackem Rennertem, předním znalcem v oblasti plakátového umění. „Náš vztah s Ivanem se v průběhu let vyvíjel, vždy ve znamení vzájemného přátelství a respektu. Vždy věděl, co chce, a nalézat to byla pokaždé výzva. Ivan je cílevědomý, pro věc zapálený člověk, ať už se jedná o sport nebo byznys. Chtěl vlastnit každou grafickou práci Alfonse Muchy zapsanou v mém katalogu,“ popisuje spolupráci na sbírce kurátor Lendlovy sbírky Jack Rennert.
Zajímavostí s výstavou spojené...
Jak se Lendl slavným sběratelem stal
Vcelku kuriozní nám přišlo vysvětlení vynikajícího tenisty a trenéra Jana Kukala, který na tiskové konferenci uvedl na pravou míru, jak se vlastně slavný tenista Ivan Lendl neméně slavným sběratelem stal... V roce 1981 navštívil Lendl Kukala, již tehdy značně zainteresované sběratele výtvarného umění, s tím, že si koupil nějaký český obraz a chtěl by též "něco sbírat"... Kukal tenkrát Lendlovi poradil, že to, co sběratel sbírá, se mu musí líbit. Že sběratelství není slepá investice do hmotných statků... Můžeme se tedy jen domnívat, jakže to tenkrát s Lendlovým nadšením pro Muchu vlastně bylo...
Muchův návrat jako satisfakce
Další kuriozitou je Muchův návrat do Obecního domu. V době, kdy se s vlasteneckými tužbami vrátil do Čech, jednou z jeho prací zde byla právě výzdoba Primátorského salonku v Obecním domě. Vzhledem k neustálým poznámkám na jeho nevlastenectví (které si sám způsobil úprkem do Paříže) se Mucha tenkrát velkoryse vzdal honoráře za tuto zakázku. Dnes se s velkým očekáváním vrací do Obecního domu a výstava jeho díla je významnou kulturní událostí pro celý svět. Musel si tak na své znovuuznání v rodné vlasti pár desítek let počkat... Možná už si Češi dnes uvědomují, jakými poklady jejich vlast disponuje..
První Lendlův vyhraný Wimbledon
Jak známo, fenomenální tenista a nyní ještě fenomenálnější sběratel umění, Ivan Lendl, si nikdy nesáhl na Wimbledon, největší tenisovou trofej. Tento neuskutečněný sen mu tak trochu splnili architekti renomovaného studia Olgoj Chorchoj, kterým byl svěřen design celé výstavy. Ti výstavu "položili" na umělý zelený trávník (specifický pro hrací plochu Wimbledonu), čímž chtěli expozici odlehčit a osvěžit zároveň. Nadneseně se dá tedy představení Lendlovy sbírky na zeleném trávníku považovat za jeho první "zelené vítězství".
Kam poputuje Lendlův Mucha z Prahy
O výstavu již projevily zájem evropské metropole, ale také i Japonsko a Čína. Právě v asijských zemích je o pražskou výstavu obrovský zájem. Zatím není přesně známo, kam exponáty poputují koncem července, kdy pražská výstava končí. V loterii ale bude již zmíněná Čína a Japonsko, ale také Rusko a Spojené státy americké.
Text: Andrea Vašáková, PR firem
Foto: Andrea Vašáková