Divadlo Na zábradlí: zaostřeno na Nepřizpůsobivost

V případě zmínce o divadle v článku kulturní rubriky vytane většině z vás na mysli spojitost s recenzí či představením nějakého nového divadelního kusu stojícího za povšimnutí. V případě tohoto článku si však dovolujeme malou výjimku a do spojitosti se slovem DIVADLO uvádíme další kulturně neméně zajímavý termín FOTOGRAFIE. Dále připojujeme informaci, že je to právě pražské Divadlo Na zábradlí (dále jen DNZ), které se v rámci tématicky laděné sezony 2012/2013 rozhodlo svým návštěvníkům představit NEPŘIZPŮSOBIVOST nejen na jevišti.

Nepřizpůsobivost zpoza fotoaparátu

Ačkoli je série pravidelných fotografických výstav v kavárně pouze doprovodným programem "nepřizpůsobivé sezony" DNZ, v souvisloti se snahou KrasoVhledu upozorňovat na nezavedené umělce nám vyzdvihnutí tohoto fragmentu přijde více než příznačné. Kromě plánovaných pěti divadelních premiér tedy dává DNZ prostor také těm, kteří zpoza svého fotoaparátu nahlížejí na Nepřizpůsobivost (stejně jako divadelní režiséři) neméně zajímavým způsobem.

Říjen 2012 - Michaela Čejková: Krasosmutnění

Studentka FAMU Michaela Čejková je v pořadí již druhou fotografkou, která v Café baru DNZ představuje svou tvorbu. Po Janě Hubinské, která v září 2012 uvedla sérii fotografií z Nepálu, můžeme ve zmíněných prostorách sledovat "Nepřizpůsobivost" očima Michaely Čejkové a jejího neobvyklého souboru fotografií nazvaného Krasosmutnění. Sama autorka popisuje svůj projekt následovně: "Soubor Krasosmutnění vznikl v roce 2010, v době, kdy jsem bydlela na koleji. Tehdy jsem si začala všímat dějů odehrávajících se za okny domu přes ulici. Ty jsem vnímala jako seriály na pokračování. Každý večer se jednotlivá okna jako televizní obrazovky rozsvítila a já si prostřednictvím příběhů pozorovaných aktérů uvědomila, že naše bytí je zacykleno v rytmickém opakování zvyků."

Nadějná fotografka Michaela Čejková, která za svou práci již získala významné ocenění (Unicredit Young Prague Photo Award za soubor Pan a paní Magrittovi, 2010, pozn. red.), tak dává návštěvníkům výstavy možnost nahlédnout do soukromí neznámých osob, které i přes vzájemnou nepřizpůsobivost vytvářejí prostřednictvím svých identických rituálů jakousi homogenní komunitu.

Fotografie Michaely Čejkové si můžete v Café baru DNZ v klidu prohlédnout až do 31. října 2012. Následujícího dne bude vystřídána instalací fotografií z projektu Othello is black Divadla Koňa a Motora, více ZDE.

Více o autorce:

Michaela Čejková se narodila roku 1989 v Ostravě. Po absolvování Střední umělecké školy v Ostravě, oboru Užité fotografie a médií, byla přijata na FAMU, Katedru fotografie, kde loni završila studium bakalářského programu a nyní pokračuje tamtéž v programu magisterském. Za soubor Pan a paní Magrittovi získala v roce 2010 ocenění Unicredit Young Prague Photo Award. Letos rovněž absolvovala stáž na Aalto School of Arts, Design and Architecture, v Helsinkách. Ve své tvorbě se zabývá portrétní fotografií a technikou klasické koláže.

Text: Andrea Vašáková, www.nazabradli.cz

Foto: Michaela Čejková